Zvon Míru

„Každého večera za soumraku
ozve se hlas roveretského zvonu,
aby po celých pět minut zněl
na paměť všech, kdo padli
ve světové válce.“
(Jaroslav Medek: „Zvon padlých“)

Zvon míru, nebo též La Campana dei Caduti/Zvon padlých, či Maria Dolens/Bolestná Maria, vzniknul díky nápadu roveretského faráře Dona Antonia Rossara, vyrobit zvon ze zbytků zbraní, které zůstaly na okolních polích. V pohoří Monte Baldo s vrcholem Doss Alto nedaleko Rovereta probíhaly kruté boje s těžkými ztrátami na obou stranách bojové linie za významné účasti našich legionářů, kteří převzali pozice v severní Italii na Gardské frontě koncem léta 1918. Československé legie měly takové počty obětí, že Italové dodnes s úctou vzpomínají na naše padlé. Mezi prvními vstoupil do osvobozeného Rovereta 39. průzkumný pluk československý. Ve výroční den našeho státu 28. října se každý rok rozeznívá v 21 hodin Zvon míru 200 údery. Jeho hlas se nese v místech bojů celým údolím a odráží se od okolních hor. První zvon z roku 1925 praskl a stejný osud potkal i zvon druhý z roku 1939. Dnes se na pahorku Colle di Miravalle nad řekou Adiží nachází zvon třetí, který byl ulit 1.října 1964 ve slévárně Capanni Reggio Emilia. Ten je se svojí hmotností 22 639 kg a výškou 3,36 m sedmnáctým největším zvonem světa, přičemž samotné srdce zvonu váží 600 kg. K zahraniční poctě se na základě tzv. „Říčanské výzvy“ každoročně připojují nejen zvoníci na Mělníce, ale i na řadě dalších míst naší vlasti.

Zdroje:
Jan Kostrhoun: „Zvon míru v Roveretu“
Petr Rudolf Manoušek: „Zvonařství“, Praha 2006,
Jaroslav Medek: „Zvon padlých“, Praha 1931

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.