Zvonění během Velikonoc 2024
*Zelený čtvrtek – 28. března:
17:30 – 10 minut na 3 zvony – chrám sv. Petra a Pavla na Mělníku
17:50 – 5 minut na 1 zvon – chrám sv. Petra a Pavla na Mělníku
Mezi cca 18:05 a 18:20 – cca 3 minuty na 3 zvony – TÍMTO ZVONĚNÍM ODLÉTAJÍ ZVONY DO ŘÍMA – chrám sv. Petra a Pavla na Mělníku
*Velký pátek – 29. března SE NEZVONÍ!!!
Zvony jsou v Římě na audienci u papeže Františka až do sobotního večera.
* Bílá sobota – 30. března:
Mezi cca 20:30 až 20:50 – cca 3 minuty na 3 zvony – Tímto se nám zvony vrátily z Říma! – chrám sv. Petra a Pavla na Mělníku
*Boží hod velikonoční – 31. března:
8:30 – 8 minut na 2 zvony – Evangelický kostel
9:00 – 10 minut na 3 zvony – zahájení zvonem sv. Petr a Pavel – chrám sv. Petra a Pavla v Mělníku
12:00 – 10 minut na 3 zvony – zahájení zvonem sv. Petr a Pavel – chrám sv. Petra a Pavla v Mělníku
*Velikonoční pondělí – 1. dubna:
9:00 – 10 minut na 3 zvony – chrám sv. Petra a Pavla na Mělníku
9:20 – 5 minut na 1 zvony – chrám sv. Petra a Pavla na Mělníku
12:00 – 10 minut na 2 zvony – chrám sv. Petra a Pavla na Mělníku
Pořad bohoslužeb v mělnické farnosti naleznete zde.
Přejeme Vám krásné, pohodové Velikonoce.
Mělničtí zvoníci
VELIKONOČNÍ ZVONY
Christos voskrese iz mertvych
smertiju smert poprav
isuščim vo hrobich
život daruval
/ část slavnostní řeckokatolické velikonoční liturgie /
O velikonočních zvonech napsal ředitel měšťanské školy na Mělníce pan Ludvík Böhm ve svém díle o královském věnném městě Mělníce v roce 1892 toto: „O zelený čtvrtek v kostele zaváží se zvony; proto ve dnech velikonočních chodí chlapci v době klekání, ráno, v poledne a na večer s řehtačkami, s klapačkami a s kocourem (největší to řehtačkou, kostelu náležející) po obci. Hospodyně házívají chlapcům suché ovoce, hrušky, švestky a křížalky i také peníze, kupci pak i hrozinky, mandle, pokroutky.“
„Když o bílou sobotu opět zvony se rozváží, tu kde která dívka shání se po vodě a dokud zvony hlaholí, rychle se umývá, aby nedostala pih a tvář její bez poskvrnky byla“.
Tento letitý zvyk se dodržuje dodnes, a tak se na Zelený čtvrtek při večerní liturgii při zpěvu Gloria zvoní naposledy a poté zvony mlčí až do Gloria o velikonoční noci, protože zvony „odlétají do Říma“. Mnohde existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Jinde zvonili paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. Též se tradovalo, že když se zvony po návratu z Říma opět rozezní, tak ten kdo slyšel první zazvonění, měl zvednout něco těžkého, aby byl hodně silný. A když začalo slavnostní vyzvánění, šli všichni zatřást stromy, aby byla celý rok úroda ovoce bohatá.
Zvony v podstatě rámují dobu mezi čtyřicetidenním postem a Božím hodem velikonočním, kterou označuje liturgie jako velikonoční třídenní (triduum), které začíná večerní mší na Zelený Čtvrtek a končí nešporami o Neděli Zmrtvýchvstání.
Zdroje:
Ludvík Böhm: Královské věnné město Mělník a okres Mělnický, Mělník 1892
Radek Lunga, Jaroslav Solař: Kostelní věže a zvonice, Praha 2010
Klára Trnková: Velikonoční koledy zvyky a obyčeje naší babičky, Praha 2009
Vlastimil Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, České Budějovice 2005